Asi 5 km na jih od Konstantinových Lázní je v lese nad potokem Hadovkou hrad Gutštejn.
Založen byl asi roku 1316, neúspěšně jej obléhali husité, ale už v 16. století jej prameny uváděly jako pustý.
Hradba je z 15. století, dnešní podoba hradu je gotická. Zaujme především hranolovitá věž se zaoblenými hranami, vstup do ní byl z jednoho z paláců a dnes je možné se dovnitř dostat prokopaným vlezem. Vedle se nachází velká podzemní místnost, ze které vede úzká průlezka ústící ve skále pod hradbami.
Z důvodu připravovaného (!) archeologického výzkumu je hrad už více než pět let obehnán dřevěnou palisádou.
Pozn.: nenadchlo nás dopravní spojení, do Konstantinových lázní totiž o víkendech jede vlak asi po třech hodinách...
 

  Házmburk

Házmburk, někdy nazývaný také jako hrad Klapý je nedaleko Budyně nad Ohří.
První zmínky jsou z roku 1355 a jako zakladatelé se nejčastěji uvádějí Lichtenburkové. Jisté je, že byl později v držení pánů z Házmburka. Od 15. století upadal strategický význam hradu a ten začal chátrat.
Nejčastější přístup je z obce Libochovice po červené turistické značce. Hrad trochu připomíná Bezděz, především svým uspořádáním dvou věží a umístěním na vysokém čedičovém kopci (ve svahu je kus odhalené skály, ale z horolezeckého hlediska jde o nevhodný drolivý terén). Zmíněné věže zdálky připomínají zemědělská sila. Hrad je zajímavý snad jen nálevkovitým rezervoárem na dešťovou vodu a perfektním výhledem do kraje.
 

  Jestřebí

Když pojedete od Máchova jezera směrem na Českou Lípu, nemůžete minout obec Jestřebí se stejnojmeným hradem. Jde o zajímavou ukázku tzv. skalního hradu.
Pochází z druhé poloviny 13. století, kdy byl, podobně jako většina hradů v kraji, majetkem pánů z Dubé. V 15. stol. několikrát dobýván, ale bez úspěchu. V 16. století hrad zpustl a největší škody utrpěl v 19. století, kdy byla část skály destruována a hradní zdivo posloužilo při stavbě domů v obci.
Do hradu se dříve vstupovalo asi podobně jako to dělali například mniši ve skalních klášterech v řecké Meteoře, totiž pomocí provazových "výtahů". Dnes se do hradu dostanete po novogotickém schodišti zbudovaném v bývalé studni. Prostorná dutina nahoře byla uměle vysekána jako prostor pro šlapací kolo. Na skalní plošině na kterou se dostanete toho z hradu opravdu moc nezbylo, prakticky nic. Na vyšší plošině se pak dochovaly alespoň hradby. Díky poloze hradu si stavitelé opravdu nemuseli lámat hlavu s nějakým masivním opevněním takže se spíš jedná o hradbičky.
Skála i s obcí leží uprostřed roviny a je z ní dobrý výhled po okolí. Nejsou ovšem vidět například nedaleká tvrz Jiljov, rozvaliny hradu Vítkovec nebo zřícenina Ronov.
 

  Koněprusy a okolí

Jižně od Berouna je oblast známých Koněpruských jeskyní, méně se již píše o zajímavostech v jejich okolí. Jedná se například o Axamitovu bránu a Jelínkův most, ke kterým se dostanete od jeskyní po žluté značce. Jelínkův most je zajímavým krasovým útvarem, dvojitým skalním mostem, nad lomem Čertovy schody.
Zajímavější je ale asi Axamitova brána. Je to pozůstatek dávné jeskyně, kdy po provalení části stropu vznikla skalní brána. Pod ní je malá propast, do které můžete nahlédnout z dřevěného ochozu. Skály jsou zde mokré a porostlé mechem, proto ani nejsou pro horolezce příliš zajímavé jako například nedaleká Koda.
Východně od jeskyň je Lom na Kobyle, ke kterému vede naučná stezka. Je to bývalý jámový lom podobný lomům okolo Mořiny. Na dně je několik jeskyňek, které jsou většinou hodně blátivé. Východ z lomu je tunelem s betonovanou klenbou, obdobně jako je to u lomu Na Požárech v Praze.
 

  Koukolova hora

Tento vrch můžete najít nedaleko Berouna a Koněpruských jeskyň. Nejlépe se sem dostanete vlakem do stanice Popovice (trasa Beroun-Plzeň) a odtud asi dva kilometry po žluté značce a odbočce po zelené.
Projdete kolem bývalého vápencového lomu s jeskyňkou. Skála, která z dálky připomíná spíše pískovec, je vhodným horolezeckým terénem (výška cca 30m). Cesta pokračuje na vrchol, kde stojí zbytky kaple z první poloviny 19. století. Od polokruhové stavby je perfektní výhled do kraje.
Po žluté značce můžete dále dojít k Axamitově bráně, Jelínkovu mostu, Koněpruským jeskyním, Lomu na Kobyle a na Kodu.
 

  Liběhrad

Liběhrad je zřicenina kamenného hradu na ostrohu severně nad městem Libčice. Mnoho se z původního hradu nezachovalo, ale stále si ze zbytků můžeme udělat přibližnou představu o tom , jak hrad vypadal. Zřícenina byla hodně poškozena při stavbě železnice před r.1850, kdy se část hradu zřítila po odstřelu skály.
Jsou zde patrné hradní valy, základy budov a uprostřed objektu je zbytek kruhové věže. Ve zřícenině dnes rostou stromy. Tyto stromy, zřícenina a její poloha zde vytvářejí romantickou náladu a je pěkné zde chvíli pobýt.
K Liběhradu se nejlépe dostaneme s pomocí mapy, protože sem nevedou značené cesty. Nejlepší je vydat se z Libčic po silnici směrem na Kralupy. Tento úsek docela stoupá. Když se silnice dostane z lesa, tak se dáme doprava a jdeme asi sto metrů až narazíme na zříceninu.
 

  Ralsko

Ralsko je výborně zachovaná zřícenina 696 m nad mořem, ale myslím si, že na převýšení asi 300 metrů a krkolomný výstup zapomenete hned při prvních pohledech na hrad a do kraje.
Vznik se datuje do 13. století kdy zde bylo sídlo Markvarticů. Přístavby byly prováděny v 15. století, v té době měl hrad totiž největší význam. Od roku 1505 opuštěn, na počátku 20. století pak došlo k nepříliš povedené obnově. Díky sovětské okupaci byl uchráněn před turisty a stěny "zdobí" nápisy azbukou.
Za zmínku stojí dochovanost komplexu, především monumentální třípodlažní věže s toaletou v posledním patře, ve kterém se rovněž nacházejí dvířka původně opatřená padacím mostem. Ten spojoval hradní palác s touto věží, která byla posledním možným útočištěm při dobytí hradu. Ve věži je krb a okno s kamenými lavicemi. Moc se toho nedochovalo z druhé hlavní věže a k ní přilehlého hradního paláce. Zachovaly se však dvě brány, jedna v horní a druhá v dolní části hradu. V horním hradu je na severu dobře zachovalé cimbuří, bránu dolního hradu střežila válcovitá vížka. Přístupová cesta vedla kolem jižní a východní zdi hradu úvozem vytesaným ve skále, takže dobyvatel byl dlouhou dobu vystaven obráncům, bez možnosti skrytí.
Na vrchol vede značená stezka z Mimoně přes Vranov. Cestou minete Juliinu vyhlídku na pískovcové skále a několik suťových polí.
Z vrcholu je vidět Ještěd, Trosky, Bezděz, Polomené hory u Máchova Jezera , Říp, Ronov a přímo za ním Sedlo, Házmburk
 

  Ronov

Ronov je výrazným vrcholem nedaleko Máchova jezera. Nalázá se na něm zřícenina poprvé zmiňovaná roku 1429. Dnešní podoba je pozůstatkem přestavby Viléma z Illburka z polipanské doby. Po roce 1600 byl již opuštěn, protože ztratil svou funkci v komplexu hradů ovládajících kraj. Podle informací na turistickém ukazateli byl hrad během válek šestiměstí (1445) zřejmě vypálen.
Cestu nahoru můžeme začít v obci Stvolínky (severně od Ronova). Jde se po červené stále do kopce přes tři dlouhé louky, které nás však od samotného výstupu nesmí odradit. Už z nich je zřetelně vidět silueta věže s křížem. Pak vstoupíme do lesa na úpatí hory a ukazatel nás navede na vrchol. Výstup je dost náročný, ale určitě stojí za to. Kvůli těžké dostupnosti dali také obyvatelé hradu přednost výstavbě zámečku dole v obci.
Z vrcholu se nám naskytnou jedinečné výhledy a navštívíme relativně zachovalou zříceninu. Zachovalé jsou především obvodové zdi, hlavní věž a obytná budova, kterou jsme vstoupili do hradu. Uprostřed je skála, ze které je velmi dobrý výhled. Při případném výstupu na hradby, odkud jsou rovněž dobré výhledy, dávejte pozor na uvolněné kameny.
Určitě musíme doporučit romantické nocování v objektu. Jsou zde ideální podmínky, v závětří mezi zdmi je udělané ohniště a dříví je v okolí habaděj.
Z vrcholu je vidět Ještěd, Ralsko, Vlhošť, Bezděz, Říp, Sedlo, Házmburk, Milešovka.
 

  Sedlo

Vrch Sedlo je druhým nejvyšším vrcholem Českého Středohoří a je situován v jeho východní části. Sedlo získalo své jméno podle svého tvaru. Je 726m vysoké a je na něj docela krkolomný výstup. Rozhled je ale moc pěkný a za dobrého počasí je vidět až do Německa. Z Velkého Sedla se dá cestičkou pro kamzíky přejít na Malé Sedlo. Na V. Sedle je docela rozsáhlá plošina, kde je možno pěkně nocovat, protože na ní jsou staré velké stromy, ale pozor jste v přírodní rezervaci.
Na Sedle prý za války byla německá vysílačka.
Jedna z expedic našeho klubu vedla právě sem a Bob se tam natáhl.
Nejlépe se k Sedlu dostanete z Úštěka, kde je i kemp u rybníka Chmelaře a i hospody např. Na Růžku. Cesta není složitá, jdete stále po značkách. Z Úštěka se taky dobře dostanete na Ronov nebo Helfenburk.
Ze Sedla je vidět např. Ronov, Vlhošť, Říp, Házmburk, České Středohoří, Dlouhý vrch.
 

  Skalní hrad u Frýdlantu

Jde o místo, kde kdysi stávala spíše dřevěná pevnůstka loupežných rytířů. Tvrz stála na velké žulové skále s jedinou přístupovou cestou po schodech vytesaných do skály. Poloha na skále skrýté v hlubokých lesích, kde vedla obchodní stezka poskytovala ideální místo pro bohulibé činy těchto arcimordýřů. Váže se k tomu i pověst o zavražděném obchodníkovi a jeho krásné ženě, kterou hejtman unesl a asi zneuctil. Paní se to nejspíš nějakou dobu líbilo. Mezi námi, co jí mohl nabídnout obchodník, který je stále na cestách. Ke svému únosci se ale nezachovala pěkně. Šla a koupila zde vzácná semena a cestou domu je rozhazovala. Uvědomila vojáky a ty za nějaký čas cestu našli a všechno pobili. Hejtmanovi došlo kolik uhodilo a tak si s ženou skočil do propasti. Jinak je to místo hodně romantické a stojí za to sem zajít nebo i přespat.
Nejlepší je jet z Liberce směr Frýdlant a vystoupit v Oldřichově v Hájích. Odtud jít po zelené Lysýma skalama. Dá se zde docela dobře zalézt. Ze Skalního hradu jdete dál kousek po zelené a pak můžete jít dp Frýdlantu pohodovou cestou nebo dále po zelené kopcovitou naučnou stezkou, odbočka na Špičák, kterou zase dorazíte do Oldřichova.
 

  Starý Berštejn

Na dohled od Máchova jezera se kromě Bezdězu nachází i zřícenina Starého Bernštejna.
Roku 1427 jej nechal postavit Jindřich Hlaváč z Dubé a později byl vlastněn Vartemberky. Obydlen zůstal do 16. století, kdy byl opuštěn.
Už několik let je zřícenina nepřístupná, podle současného nájemníka (?!) je to z důvodu rekonstrukce. Na hradě, který je jako jediný objekt tohoto druhu pronajat od státu soukromé osobě, se ale nic viditelného neděje a je zřejmě jen využíván jen jako nejstarší rekreační sídlo u nás.
Příkrý výstup ke zřícenině vás neodmění ani výhledem do kraje, protože většinou překážejí vzrostlé stromy. Vrchol s hranatou věží Bernštejna je neoddělitelnou součástí Máchova kraje, ale jinak není nic, pro co by ho stálo navštívit.
Případnou návštěvu prý lze dojednat na adrese Miloš Novák, 471 41 Vrchovany u Dubé.
 

  Týnec nad Sázavou

Poměrně zajímavý hrad v městě známém výrobou motorek bývá zřídka udáván na mapách. Byl postaven na místě rotundy z asi 11. století, která je dodnes výraznou kaplí. Po 14. stol. přešel hrad do majetku Medků z Valdeka a po požáru roku 1654 zpustl. Úpravy v druhé polovině 18. stol. mu daly jeho dnešní podobu. Pokud pojedete z Prahy do Benešova právě přes Týnec, nemůžete tuto nápadnou stavbu na vyvýšenině uprostřed města přehlédnout.
 

  Úštěk

Historické městečko na břehu rybníka Chmelaře je možno s mírnou nadsázkou přirovnat jihočeskému Krumlovu, oproti němu ale nemá žádnou dominantu jakou je Krumlovský zámek. Úštěcký hrad je poměrně nevýrazně umístěnou stavbou uprostřed městské zástavby.
Byl zbudovan na počátku 15. století pány z Dubé. V první polovině 17. století pak byl v držení Jezuitů a poté přestavěn na pivovar. Komín je dobrým orientačním prvkem objektu nacházejícího se nedaleko kostela na náměstí.
Město si dodnes zachovalo svoji středověkou podobu, kterou získalo poté, co bylo roku 1428 vypáleno katolickým vojskem a nově vystavěno. Nejen milovníkům historie jej doporučujeme navštívit.
Nedaleko Úštěka je vrchol Sedlo, hrádek Helfenburk a nebo zřícenina Ronov.
 

  Vítkův Kámen

Při pobytu u přehrady Lipno můžete navštívit zříceninu Vítkův Kámen.
Zakložili ho Vítkovci na poč. 14. století. Roku 1394 zde byl vězněn Václav IV. Hrad sloužil svému účelu do 18. století, ovšem potom přestal mít vojenský význam a byl opuštěn.
Několikakilometrové stoupání vás odmění docela zachovanou zříceninou. Hlavní budova je nepřístupná a probíhá zde archeologický výzkum. Znalce jistě u opevnění zaujmou bastiony, které pocházejí už ze 16. století, ne tedy z období pozdějšího baroka, pro které jsou příznačné.
Hrad je situován na jednom z nejvyšších vrcholů této oblasti. Přesto ale od něj není prakticky žádný výhled na Lipno a ani do sousedního Rakouska. V těsném sousedství stojí vysílač a nedaleko ještě nějaký rekreační objekt. I z tohoto důvodu musíme zklamat případné zájemce o romantické táboření.