Tolik z mapy č. 36 Klubu českých turistů.

Amerika, kdo by o ní kdy neslyšel. Oblast nedaleko hradu Karlštejn, součást Českého krasu.
Krajina se začala utvářet zhruba před 600 milióny let jako usazeniny na dně prvohorního moře. Převážně z období siluru a devonu pocházejí pozůstatky tehdejších živočichů, hlavně pak hlavonožců (popravdě řečeno, zrovna ve Velké ani v Malé Americe jsem nikdy nic nenašel, třeba budete mít víc štěstí a nebo jeďte na Barrandov či do Prokopského údolí).
Moře později naštěstí ustoupilo a krajina si vybudovala svoji dnešní tvář, potoky a řeka vyhloubily úzká údolí, voda v podzemí vymodelovala hluboké jeskynní systémy.
Jeskyně se staly útočištěm pralidí, později oblast osídlili Keltové (nejbližší osady v Koněprusích, východněji pak na Závisti, západněji Nižbor a Stradonice) a po nich Slované (např. hradiště Přemyslovců na Tetíně a dnes vlastně prakticky celá východní Evropa...).
Kvalitní zásobiště vápence bylo v předminulém století příčinou lomové činnosti v této oblasti a ta na různých místech trvá dodnes. Mnohé z lomů však již byly ve padesátých letech 20. století opuštěných a staly se pro svou divokou krásu častým cílem trempů.
Vznikly zde první osady. Mezi jinými to byly legendární T.O. Amerika, T.O. Netopír, T.O. Amerika boys, Kubrycht boys, T.O. Hvězda severu, v Kodě T.O. Údolí děsu, u Bubovic Fort Adamson (dříve T.O. Bílé stíny), v Kralickém údolí T.O. Králičí údolí a v Císařské rokli T.O. Skalnaté údolí.

Zajímavostí je možná i to, že stezka z Karlštejna, přes Kubrychtovu boudu a Svatého Jana pod skalou do Berouna byla před více než sto lety první značenou turistickou trasou v Čechách.

Prvním lomem naštěvovaným trempy byla Malá Amerika. Úředně nesla a dodnes nese název lom Rešná, někdy také Nákladový lom, neúředně se do šedesátých let jmenovala pouze Amerika a po ukončení těžby v lomu Východ (Velká Amerika) v roce 1963 dostala přídavek Malá. Někdy se jí také říkalo lom Školka.
Jedná se o asi 150 metrů dlouhý lom západně od vápenky, zatopený podzemní a dešťovou vodou. K jezeru je možné se dostat provalenou jihozápadní stěnou lomu a na poloostrůvek potom pomocí voru, pomocí vlastních plaveckých schopností, v zimě po ledě a nebo potom štolami pod zemí. Při mé poslední návštěvě byl vor mírně rozložen na prvočinitele, takže dohromady držely jen tři klády, celkově vhodné snad jen k převezení bagáže.
Podle pověstí by měla být Malá Amerika spojena štolou s Velkou Amerikou, ale zatím není žádný takový objev hlášen a nic ani o existenci této štoly nesvědčí. Snad jen původně mohla být Hlavní štola propojena se štolou Gotickou v oblasti dnešní vápenky...

Velká Amerika (jinak lom Východ) je největší a nejznámější z lomů v této oblasti. Je velký asi 750x150 metrů. V hloubce se různé prameny docela liší, většinou se udává od 67 do 80 metrů, sám můžu potvrdit, že je dost hluboký.
Podobně jako Malá Amerika, je i tento lom zatopen, teda jeho jedna polovina. V druhé, suché části dna, návštěvníci skládají z kamení nápisy, jména i různé obrazce. Protože je zde omezené množství materiálu i plocha, je starší tvorba postupně nahrazována novější a Obrazárna se tak stále mění.
Dříve byl v této východní stěně poměrně slušný vlez do lomu, ten však byl před časem odstřelen (stejně jako vlez na západní straně) a odnesl to i kříž, pomníček všech, kteří v lomech zemřeli.
Snaha o znepřístupnění lomu vede pracovníky lomu k "úžasným" myšlenkám - uvažovalo se o znovuobnovení těžby (podle nových báňských předpisů by se muselo těžit terasovitě), zavezení lomu odpadem (nejhlubší skládku však naštěstí nepovolili ochranáři a vodohospodáři) a nebo prodej soukromníkům a využití jako koupaliště a kemp. Jako nejkurioznější se jeví nápad vysadit do lomu párek medvědů...
Boj pracovníků Mořiny s návštěvníky se tak stále omezuje na odstřely vstupů (kdyby se nejednalo o soukromý pozemek, mohlo by se to kvalifikovat jako obecné ohrožení...), stálé obnovování bariéry u vjezdu do lomu a naposledy tedy "podobrém", vytyčením značené stezky s vyhlídkovými plošinami nad Amerikou a Mexikem (stezka prý má vést i do lomu, kde má být pomník politickým vězňům).
Návštěvníci se do lomu dostávají pomocí lana na západní stěně. Ve stěně je zde vstup do Rytířské štoly (Maršálkovy chodby, Mexičana, uprostřed odbočka do krátké Blátivé štoly) vedoucí do skalní galerie Mexika.
Sestupová cesta vede k brodu (přístaviště voru, který jsem ovšem posledně už neviděl). Kdo se nechce brodit může zkusit prolézt Jezerní štolu (Andretovu) a komínovku, výlez je u Obrazárny.
Vodní štola na západě lomu vede do Mexika, konec ale je stále zatopen asi 20 cm vody. Suchou nohou je možné prolézt u levé stěny štoly. První odbočka vpravo je slepá a druhá končí oknem o patro výš.
Nad výjezdem z lomu je vstup do místností vytesaných ve skále, snad původně sloužily jako sklad trhavin a nebo zde byl dozor pracujících politických vězňů. Po úzké římse se dostanete do krátkých Východních štol.

Mexiko je druhý největší lom v oblasti Amerika. Říkalo se mu také lom Trestanecký (v padesátých letech zde totiž, podobně jako v sousední Velké Americe, pracovali političtí vězni), lom Schniloušák nebo Dešťový lom. Oba poslední názvy přesně vystihují podstatu 80 metrů hlubokého (300m dlouhého a asi 100m širokého) lomu kam skoro nikdy nesvítí slunce.
Na dně jsou malá jezírka a pokusy o vytvoření něčeho podobného Obrazárně Velké Ameriky. Před časem se tam objevilo i několik rezavých důlních vozíků. Dolu se dá dostat nejlépe Vodní štolou z Ameriky, která končí u zavřených vrat do lomu, závalem po pravé straně je možné se dostat k dalšímu východu ze štoly. Druhá cesta vede od vápenky k asi 20 metrů vysokému sestupu. Bez lana to tudy nepůjde.
Z Mexika vedou dále celkem nezajímavé zatopené štoly Gotická a Naftová, končící u vápenky.

Posledním lomem na východ od vápenky je Lom u Kozolup (také Starý lom u Kozolup, Sluneční nebo Kouřící lom, Severní ložisko, Askalona). Součástí je Půlnoční lůmek. Kromě toho, že se jedná o významné paleontologické lokality, nemohu o nich napsat nic zajímavého.

Východně od vápenky se také nedaleko od lomů nachází vojenská pevnost. Do devadesátých let zde sloužila jednotka slovenských vojáků, ovšem dnes je opuštěná. Jednalo se předsunutou obranu kolem Prahy a podobné pevnosti jsou například u Jesenice, u Chýně (mezi Hostivicemi a Rudnou) a nebo u Velkých Přílep. První a poslední jmenované jsou dnes využívány ke komerčním účelům jako kompostárna a sklad stavebnin (?).